Jak zvládat zármutek, bolest, vztek

Následující způsob, jak se vyrovnat s něčím, co vás trápí, možná někteří z vás budou znát. Hlavní důvod, proč o něm budu na následujících řádcích psát je ten, že funguje.

Předal mi ho profesor Jaro Křivohlavý, autor knihy O odpouštění. Jako člověk, který prošel koncentračním táborem, nucenou prací v dolech a následně pomáhal hledat smysl života a naději lidem umírajícím, dlouhodobě nemocným a smrtelně nemocným měl jistě v sobě řadu pocitů, s nimiž se potřeboval vyrovnat. Jím vzpomínaná metoda pomůže i vám. Pracujte s ní v situacích, kdy je potřeba, kdy cítite bolest, vztek, či tlak, ale klidně i průběžně a pravidelně. Najděte si alespoň krátkou chvilku na sebe, kdy můžete dát průchod svým emocím.

Vezměte si list papíru, psací stroj, otevřete nový e-mail, nový dokument ve wordu nebo prostě jen notepad. Uchopte to, co vás trápí a začněte o tom psát. Před očima mějte to, co vás trápí, pokud se to váže k danému člověku, myslete na něho. Představte si, že jste žalobce v soudní síni, že jste novinář píšící pro celý svět, že jste scénárista slavného monologu známé hry a máte možnost všem sdělit co se stalo a jak to bylo, jak nespravedlivé je, co se vám přihodilo a jak ošklivě se k vám někdo zachoval, jak jste se cítili, co jste prožívali, jak vám bylo. Napište všechno, co můžete, na co si vzpomenete, co zvládnete. Nenechte nic stranou, napište vše, i když se vám o některých věcech bude těžce psát a přes slzy možná neuvidíte na papír či obrazovku.

Celé to napište a uložte. Neodesílejte! Papír dejte do šuplíku, mail nebo dokument uložte. Vraťte se ke svému životu. Možná se ten, kdo vám ublížil nedozví, co udělal, možná by to nepřiznal, možná nedokážete odstranit důvod své bolesti. Nejde zde ale o druhé, jde o vás. A věřte mi, že se budete cítit mnohem lépe a budete schopni lépe ošetřit svojí rodinu. K textu se můžete vrátit a smazat ho, papír spálit, budete-li chtít a nebo to můžete udělat hned po napsání.

Pamatujte, že není tak podstatné, co ti druzí. Abyste mohli pomáhat těm, kteří to potřebují, musíte někdy myslet prvně na sebe. Stejně jako když v letadle vyhlásí poplach a je to rodič, kdo si jako první musí nasadit plynovou masku, aby mohl následně pomoci zachránit své dítě. Udušení nikomu nepomůžete.