Jak mluvit o autismu se svým dítětem?

Měl bych svému dítěti říci, že je autista?

Ano.

Tvé dítě už teď ví, že se od většiny ostatních lidí liší. Možná pro to nemají pojmenování, nedokáží přesně vypíchnout, v čem jsou jiní, ale ještě jsme nepoznali autistu, který instinktivně a odmala necítil, že je “jiný”. Skrývat před dítětem tuto informaci je jako kdybychom jim říkali, že to, že jsou “jiní”, není v pořádku… že to je vlastně cosi špatného.

Když budeme předstírat, že dítě autistické není, tak autismus nezmizí – jen bude mást, způsobovat bolest a stud.

Když řeknu svému dítěti o jeho diagnose, nebude to používat jako “výmluvu”, když bude zlobit?

Autistické děti nepoužívají autismus jako “výmluvu”. Autističtí jedinci mají rozdílné, diverzní a komplexní potřeby. Jen proto, že nějakému chování nerozumíte, neznamená, že u vašeho dítěte neslouží nějakému účelu. Předpokládejte, že vaše dítě je kompetentní. Předpokládejte, že dělají, co mohou, s nástrojemi, které jim poskytnete.  Když obviňujete své dítě za to, že používá autismus jako “výmluvu”, jsou vaše představy o dítěti nebezpečné. Nepředpokládáte, že jsou kompetentní a že nedělají všechno, co mohou, a neděláte všechno pro to, abyste je pochopili, pomohli jim a přijali je za to, kým jsou.  

Proč musím své dítě nálepkovat?

Nálepky nejsou nutně špatné. Jen proto, že předpokládáte, že nálepka má nějakou negativní konotaci, to neznamená, že ti, kteří ji nosí, ji také vidí takto negativně či špatně. 1 

Všichni se nálepkujeme, a to každý den. Nálepky mohou být celkem užitečné a mohou nám poskytnout lepší pochopení pro to, kým jsme. Více v článku: Labels can be empowering.

Na obrázku je komiksová bublina s černým textem: “Nechci své dítě nálepkovat nebo nějak přizpůsobovat, aby každý věděl, že je jiné!“ Text uprostřed obrázku: A bílá komiksová bublina s černým textem: „To už přeci každý, včetně tvého dítěte, ví, že je jiné! To, že to odmítáš přijmout, způsobí, že se tvé dítě akorát stydí, druzí nechápou a ty jen zakládáš na budoucí nezdary.“

Jak svému dítěti řeknu, že je autistické?

Rozhodně si se svým dítětem nesedejte a neděste je velkou, vážnou konverzací, při které se budou jen bát a cítit nepříjemně. Mluvte o autism otevřeně, bez studu a negativity. Neplačte. Nezapomínejte, že vaše autistické dítě je krásné, úžasné a perfektní takové, jaké je. Proč plakat?

Nedopusťte, aby vaše dítě bylo jediným autistickým člověkem, kterého vaše rodina zná. Najděte mu autistické mentory. Najděte si dospělé kamarády autisty. Nebudete toho litovat!

Nevrávorejte kolem faktu, že autismus je postižení. Autističtí lidé jsou postižení a postižení není nic, za co by se měl člověk stydět. Mluvte o postižení jako o něčem přirozeném… jako o části lidské diversity. Pokud jen mluvíte o “superdovednostech” nebo se zaměřujete na dovednosti, aniž byste si uvědomili opravdové potíže v autistickém životě, jen zakládáte dítěti na budoucí nezdar.

Nemluvte se sourozenci/kamarády/vrstevníky dítěte o jejich diagnose, aniž byste to NEJPRVE probrali se svým dítětem. Respektujte přání vašeho dítěte o tom, komu co říkat a neříkat.

Co můžu udělat pro to, aby mé dítě vše lépe pochopilo?

Nejdůležitější věc je poslouchat autistické lidi!

Really, Really Like Me by Gretchen Leary je dobrá kniha o odlišnostech, která by mohla být začátkem toho, jak o všem mluvit s mladšími dětmi.

I Love Being My Own Autistic Self by Landon Bryce je dobrým zdrojem, jak mluvit o autismu s trochu staršími dětmi.

Rady mladým autistům od Nicka Walkera

Letters To Autistic Kids je blog, který ukazuje dopisy pro autistické děti od autistických dětí a dospělých.  

Emma je mladá autistka, která blogguje o svém životě na  Emma’s Hope Book.

Henry je mladý muž, který píše pro Ollibean. Některé z jeho příspěvků naleznete zde.  

 

Z anglického originálu Talking to Your Autistic Child About Autism

zveřejněného na https://autloveaccept.wordpress.com/2015/06/22/talking-to-your-autistic-child-about-autism/

přeložila Zrzavá holka

Překlad vznikl díky laskavé podpoře Jana Barty

Na obrázku jsou dvě ženy. Žena v oranžovém má hlavu v dlaních a vypráví. Žena v bílém naslouchá.
Konzultace pro rodiny a rodiče