Krédo podpory

Krédo podpory vzniklo v Kanadě, pod vedením Normana Kunce a Emmy Van der Klift a jde o zásadní příspěvek k tématu postižení a inkluze. V tomto videu jsou to samotní lidé s postižením, kteří mluví o tom, jaká forma podpory je nevhodná a jaká je naopak vítána. Krátké, stručné, působivé a autentické video ukazuje, jak můžeme každý přispět k tomu, abychom k sobě přistupovali s rovností a vzájemným respektem.

Ukazuje to také, že lidé, kterým se snažíme pomoci, musí být zároveň těmi, kteří rozhodují o svých životech. Příliš často se ptáme na terapie, odborníky a návody a méně, než bychom mohli, se ptáme těch, kteří odpovědi nosí v sobě. Je to složitější, vyžaduje to více trpělivosti, odvahy, hledání. Na začátku může být mezi námi nedorozumění nebo neschopnost dorozumění. Když je ale překleneme, dostaneme se do místa, ze kterého můžeme společně růst. Když si k sobě najdeme cestu a odvážíme se hledat vztah, ve kterém jsme si rovni. Ne jako zdravý s postiženým, ale jako dva lidé, z nichž každý má oblasti v nichž potřebuje pomoc druhých, ale také svůj specifický, jedinečný a nenapodobitelný způsob prožívání a vnímání světa, o nějž se může podělit. 

Krédo podpory není návodem, je způsobem jak můžeme být ve vztahu s druhými. Upozorňuje nás na to, jaké přístupy nás od tohoto vztahu mohou odvádět a jaké nám pomáhají ho rozvíjet. 

Krédo podpory vytváří prostor, ve kterém mohou rodiny opět najít vzájemnou blízkost, překonat strach z neznámých a zdánlivě strašidelných diagnóz a znovu cítit a prožívat vzájemnost a lásku, respekt k druhému, ochotu naslouchat a nechat se vést v naplňování vzájemných potřeb.

Krédo podpory je zároveň výzvou, nadějí i příslibem něčeho nového a krásného. Toho, co na nás čeká, pokud dokážeme zklidnit zoufalý vnitřní hlas, který nás tlačí do toho o čem věříme, že musíme a zároveň zakrývá to, co můžeme. Ne každý jeden sám za sebe, ale společně. Ve vztazích, jako přátelé, jako rodiny, jako komunita.

Informace o autorech

  • Emma Van der Klift je neurodiverzní přednášející, autorka a aktivistka. Nedávno jí byl diagnostikován autismus a ona tuto diagnózu přijala s pocitem úlevy, poznání a sebepotvrzení. Přestože dlouhá léta pracovala v neziskovém sektoru na podporu osob s vývojovým a mentálním postižením, stejně jako mnoho dalších autistických dívek a žen nepoznávala svou zkušenost tak, jak ji představují běžná společenská líčení. Od té doby, co objevila podpůrnou a živou komunitu dalších dospělých autistů a spojenců, se stala aktivní členkou neurodiverzitního hnutí. Emma získala magisterský titul v oboru analýzy a řízení konfliktů na Royal Roads University a byla certifikována jako mediátorka a vyjednavačka prostřednictvím Justice Institute ve Vancouveru. Někdy si říká, zda není jediným autistickým mediátorem!

  • Norman se narodil s dětskou mozkovou obrnou a navštěvoval segregovanou školu pro děti s tělesným postižením; ve 13 letech byl pak integrován do běžné školy. Tam získal bakalářský titul v oboru humanitních věd a magisterský titul v oboru rodinné terapie. V době studia Norman napsal knihu o svých zkušenostech s docházkou do běžné školy. Tato kniha ho katapultovala ke kariéře řečníka, spisovatele, vědce a zastánce lidských práv