Plán chování pro rodiče nově diagnostikovaných autistických dětí

Plán chování pro rodiče nově diagnostikovaných autistických dětí: od Lei Wiley-Mydske
Vaše pocity ohledně autismu jsou zkonstruované životem ve světě, který se bojí postižených životů a stigmatizuje je. Vaše starosti kvůli diagnóze autismu téměř jistě vyvolaly tyto nezdravé zprávy. Mějte prosím na paměti, že vaše chování ohledně diagnózy vašeho dítěte je volba. Podpis tohoto plánu chování značí, že budete vždy klást důstojnost, autonomii, a především lásku k vašemu dítěti, nad přijímání dominantního narativu tragédie nebo víry, že autismus je něco, co vám autista provádí.

  • Slibuji, že nikdy nevyužiju nejzranitelnější chvilky mého dítěte k získání sympatií nebo „zvýšení povědomí“. Chápu, že jsem bezpečnostní sítí mého dítěte proti mnohdy nepřátelskému světu. Budu-li mít chuť něco sdílet, zeptám se nejprve sám/sama sebe, zda je to něco, co bych si přál/a, aby ostatní sdíleli o mně.
  • Nikdy nebudu vinit autismus, když pro mě bude těžké vychovávat mé dítě. Rodičovství je někdy stresující, ale zároveň odměňuje. Toto platí pro KAŽDÉ dítě a já to budu chápat.
  • Budu dávat hlasům autistů prioritu před „experty“, protože vím, že autisté jsou nejvyššími experty na své vlastní životy.
  • Vyhodím oknem mýtus o „vývojovém okně“ a uznávám, že mé dítě bude růst a učit svým vlastním tempem a svým vlastním způsobem s mou láskou, vedením a pečováním.
  • Nikdy se nebudu omlouvat za to, že mé dítě je otevřeně autistické.
  • Na každou terapii, kterou budou mému dítěti nabízet, budu nahlížet kriticky. Budu si klást otázku, co je zamýšleným výsledkem? Jedná se o podpůrnou terapii nebo o něco, co se pokouší změnit neurologii mého dítěte? Nikdy nebudu své dítě nutit do terapií, které slibují neodlišitelnost nebo které se snaží mé dítě „opravit“ nebo slibují jeho ne-autistickou verzi.
  • Přijmu paradigma neurodiverzity a budu oslavovat mé dítě jako krásnou část širokého a rozmanitého spektra lidstva.
  • Poučím se o sociálním modelu postižení a budu konfrontovat ableismus, když ho uvidím. Poučím se o hnutích za práva postižených a autistů a využiji svá privilegia, abych pomohla jejich věci.
  • Poučím se o autistické kultuře a najdu autistické přátele nejen pro své dítě, ale i pro sebe. Budu propagovat přijetí a půjdu v něm příkladem.
  • Poučím se o jazyku „identita především“ a ukážu svému dítěti, že jsem na jeho autistickou identitu hrdý/á.
  • NIKDY neřeknu, že miluji své dítě, ale ne jeho autismus. Vím, že autismus je nedílnou součástí toho, kým je, a že tvaruje, jak vnímá, zpracovává a zažívá tento svět. Budu milovat každou část svého dítěte. Nikdy ho nebudu učit hanbě nebo internalizovanému ableismu.
  • Budu předpokládat, že mé dítě je schopné a rozumí více věcem, než by se mohlo zdát. Chápu, že komunikace je víc než jen řeč, a budu podporovat komunikaci svého dítěte v jakékoli formě.
  • Nikdy nebudu bojovat proti autismu, ale rozhodně budu bojovat za právo mého dítěte být na tomto světě přesně tím, kým je.
  • Vím, že jsem jenom člověk a že se po cestě budu dopouštět chyb. Odpustím si a v budoucnu si povedu lépe.

Plán lze vytisknout a podepsat a dát si na dobře viditelné místo. 

Z anglického originálu Behavior Plan for Parents of Newly Diagnosed Children

https://30daysofautism.blog/2017/03/23/behavior-plan-for-parents-of-newly-diagnosed-autistic-children/https://autistictimestwo.blogspot.cz/2015/02/normal.html

přeložil Marek Čtrnáct

Článek vznikl v rámci podpory projektu Nadačního fondu Avast Spolu do života